Posvátná místa islámu – část 1.

Posvátná místa islámu

V Česku není vzácné, že se setkáme s hláškou „mezi islamisty já nikdy cestovat nebudu“. Ale jak to je doopravdy? Představují země vyznávající islám nějakou hrozbu?

Má tento svět z hlediska turismu a kultury co nabídnout nebo to opravdu nestojí za to?

Nejprve si pojďme připomenout pár faktů:

  • Islám je nejmladší světové náboženství
  • Jedná se o náboženství monoteistické, uznává pouze boha Alláha
  • Počet muslimů se odhaduje na 1,6 miliardy
  • Jednou z hlavních postav v islámu je prorok Mohamed, který byl pověřen tlumočením slov božích
  • Samotné náboženství nemá nic společného s hrozbou jménem Islámský stát a s ním spojenými skutky

S islámem jsou neodmyslitelně spojena některá svatá místa. Dnes se podíváme na první z nich.

Základním aspektem islámu je tzv. „pět pilířů islámu“. Těmito pilíři jsou šaháda, salát, zakát, saum a hadždž. Každý muslim se jimi musí řídit.

Šaháda představuje základní muslimské krédo, jež zní „Není boha kromě Boha; Mohamed je Posel Boží“. Pronesení těchto slov je podmínkou pro přijetí islámu.

Salát je označení pro rituální modlitbu. Každý muslim je povinen modlit se pětkrát denně ve stanovených dobách. Modlitba musí probíhat čelem k Mekce.

Zakát neboli almužna, představuje určitý podíl majetku muslima, který věnuje na dobročinné účely. Saum je půst v době Ramadán,  což je devátý měsíc muslimského kalendáře.

Pátým, a tedy posledním, pilířem je hadždž. Hadždž je povinnost každého muslima, kterému to dovolí zdravotní stav a finanční situace, vykonat alespoň jednou za život cestu do Mekky. Tato povinnost bude podrobněji popsána v části o Mekce.

Nedlouho po Mohamedově smrti došlo k rozdělení muslimů na dvě skupiny – Sunnity a Šiíty. Obě skupiny však mají stále společné to, že uznávají Korán jako svatou knihu a usilují o splnění všech pěti pilířů islámu. Rozdělení bylo zapříčiněno sporem o následníka chalifského stolce. Sunnité tvoří převahu, tedy asi 90% všech, kteří islám uznávají. Odmítají myšlenku, že chalífou by měl být někdo z rodiny Proroka a považují se pravověrné. Na druhé straně stojí Šiíté, kteří jsou toho názoru, že následníkem musí být někdo z Prorokovy rodiny.

S islámem jsou neodmyslitelně spojena některá svatá místa. Dnes se podíváme na první z nich.

Mekka

Mekka se nachází v Saúdské Arábii (sousední země turisticky oblíbených Emirátů, o kterých jsme psali tady a tady), kde zabírá rozlohu 850 km². Město čítá kolem 2 000 000 obyvatel. Její historie je poměrně obsáhlá a úzce spjatá s prorokem Mohamedem, jenž se v Mekce narodil roku 571 po Kristu. Bůh v Mekce odhalil poprvé Korán. Mohamedovi se jednoho dne zjevil archanděl Gabriel, který ho nabádal k tomu, aby šel lidem kázat pravdu. Mohamed tak tedy učinil a ve svých kázáních lid pobízel k monoteistickému náboženství, kde jediný bůh je Alláh. Kvůli pronásledování pohany byl však nakonec donucen opustit Mekku a odešel do Medíny na radu samotného Alláha.

Toto putování se skládá ještě ze dvou částí. První je umra, jež se dá podniknout kdykoliv během roku a druhá zastávka v Arafátu, která lze provést pouze v určený den jednou za rok.

Každý poutník, který se na cestu do Mekky vydá, musí několik kilometrů před vstupem do posvátného města provést rituální očistu (nutno ostříhat nehty a samozřejmě umýt) a také se musí převléknout do tradičního, velmi jednoduchého, oděvu zvaného ihram. Ihram je v podstatě dlouhé, bezešvé plátno. Během poutě do Mekky se musí zdržet pohlavního styku, zbraní, lží atd.

V samotném posvátném místě pak platí několik pravidel, náboženských rituálů, které je nutno dodržet. Ze všeho nejdřív je nutné sedmkrát obejít budovu zvanou Ka´ba, toto obcházení se nazývá tawáf. V rohu Ka´by je zabudovaný Černý kámen, na který je nahlíženo jako na posvátný. Podle legendy byl původně kámen bílý, ale zčernal, když do sebe vstřebal hříchy. Jednou bude kámen svědčit před bohem pro ty muslimy, kteří ho za svého života přišlí políbit. Muslimové věří, že kámen nalezl Abrahám a Izmael, když hledali stavivo na Ka´bu a ihned poznali jeho hodnotu, což je vedlo k tomu, aby ho postavili do rohu. Mnozí historikové připisují původ kamene meteoritu. Černý kámen není uctíván pro kámen jako takový, ale pro jeho provázanost s Mohamedem. Poutnící přicházející do Mekky se tento kámen snaží políbit, když obcházejí Ka´bu, na znamení důvěry v Mohameda.

Dalším bodem poutě do Mekky je chůze mezi horami Marwa a Safá. Osmý den měsíce hadždž se musí poutník postavit na kopec Arafát, kde má povinnost s ostatními poutníky žádat o osvícení a spasení. Následuje poušť Mina, kde se konají dva rituály. Oba jsou jakýmsi napodobením činů Abraháma. První je kamenování ďábla a druhé obětování zvířet.

V Mekce je o poutníky postaráno lidmi zvanými mutawwif. Ti jim říkají jak vykonávat modlitby a obřady s poutí spojené.

Pro dnešek máte textu až až. Na co se můžete těšit příště? Pokračovat budeme v Medíně a Jeruzalémě. Nezapomeňte náš blog pravidelně kontrolovat 🙂

CestaZaPraci

Author CestaZaPraci

More posts by CestaZaPraci

Leave a Reply